Jediný co mě trochu mrzí, že bych se moc a moc chtěla s naší novou ségrou kamarádit, ale ona na mě pořád vrčí. I když musím říct, že pořád míň a míň a dneska se se mnou dokonce honila, takže já si jí určitě získám. Za to s Robin pořád vedou konverzaci na téma : to je moje máma, ne je moje! Tak snad se o ní nějak zvládneme podělit.

Máma teda každý ráno brblá něco o tom, že nejsme vůbec roztomilý koťátka ale satanovy monstra, takže už víme, že jí máme hned ráno vlézt na klín a dělat děsně rozkošný, aby se trochu uklidnila než uvidí tu kůlničku na dříví, co v noci z bytu obvykle děláme. Já jsem se teda jako rozhodla, že abychom se v noci nenudily, tak by měla být vzhůru i ona, takže po ní hopsám a zasekávám jí drápy do obličeje. Nevím co se jí na tom nelíbí, ale vyhrožuje mi spaním na balkoně, představ si to! Tak jsme si dneska hrály na hodné a spaly jsme jí každá z jedné strany a na záda si jí lehla ještě naše nová ségra, tak zase ráno prskala, že se nemohla ani otočit. Té se prostě nezavděčíš...

Ani pomoct si nenechá! Posledně jsme jí chtěly pomoct s nandáváním jídla, tak jsme jí vyšplhaly každá po jedné noze a ona byla naštvaná!

Jo a taky jsem zjistila, že jsem celkem obstojný programátor. Teda aspoň si to myslím, podle mámina hysterickýho výrazu, když jí včera přestal fungovat celý notebook a to mi stačilo se po něm jednou! projít. A jestli si myslí, že si bude číst, to teda ani omylem. Nemá knížku, ale takovou placatou věc co svítí, tak jí na to vždycky lehnu a je to!

Ale aby věděla, nám se taky nelíbí, že do nás pořád rve ty prášky, předevčírem jsem se pokusila jí hryznout.

Ale já si stejně myslim, že nás už nikdy nevymění, stačí nahodit jedny oči kočičí a zase jí máme v hrsti. Taky jí rády sedíme za krkem jako kočky čarodějné a necháme se nosit. A spíme jí na krku. Což je prý dobrý dokud jsme lehký, ale nemáme si zvykat 

:DTak pac a čumák a pozdravuj od nás tetu Zdeňku.

Betty a Robin