Pomerančoví bráškové se k nám do depozita dostali jako úplně malá miminečka cca čtrnáct dní stará, poté co byli nalezeni hladoví, plačící, bez maminky. Kluci na sobě měli každý více jak padesát blech, u čísla padesát jsme počítání únavou vzdaly, přestože by nás býval celkový součet zajímal, patrně se jednalo o rekord. Pomerančíci museli být pěkně krmeni flaštičkou kočičím sunarem a vyrostly jako z vody. Pablo Escobar má krásný dlouhý kožíšek, je to velký flegmouš. Vůbec nic ho nerozhází. Oba kluci hledají bydlení pouze v bytě, podmínkou umístění je zabezpečení oken a balkonu sítěmi a určitě budou oba potřebovat v novém domově kočičího kamaráda, samotu nezvládají.

Kluci se nachází v depozitu v Praze.