19. 10. 2015 09:50:01
Kocourek Draco je vážně zamluven a za nějaké tři týdny ho povezu do nového domova do Plzně.
Buducí majitelka se k adopci postavila velmi zodpovědně a čeká na zasíťování oken, aby byl Draco v bezpečí a nehrozilo mu vypadnutí.
Máme velkou radost, že se nám o kočičky poslední dobou ozývají samí zodpovědní majitelé, přeci jen, je to přece strašná tragédie, když kočičí život vyhasne zbytečně kvůli tomu, že se riziko pádu podcení - kočka je šelma, její přirozeností je lovit. Pokud je volně pouštěna na parapety, tak není otázkou zda vypadne, ale kdy. Může to být v roce, neno v deseti letech, obojí je ale tragédie a dá se jí předcházet.
Okna i balkon Vám dnes krásně zasíťuje firma, není to drahá záležitost, vždyť kočička se může dožít i dvaceti let a užívat si bezpečí a sluníčka.
Pro představu přikládám Lottinku, na které můžete krásně vidět, jak prima sítě jsou .D
19. 10. 2015 09:10:43
Zpráva u depozita "U Růženky":
Ahoj, jmenuji se Čičmund, ale teta Dana mi říká Čičmundík :D. Dříve jsem často utíkal, ale protože měla Růženka o mne starost, tak vydržím do neděle, kdy mám opušťák a mohu běhat sám, ulovit myšku a je mi fajn, ale musím opatrně, zlobí mě srdíčko. Kdybych se nemohl proběnout, tak mi pak nechutná a je mi smutno :D. V neděli nejezdí tolik aut, jinak každý den chodím na procházku a jde s námi i kocourek Míša, ten má zase, chudáček, nemocné ledviny. Dnes byl s námi Alex, ochranka, jak si tak pobíhám, tak najednou slyším Růženčin jekot, potkaaaan, Míša chytil potkana. Chápete to? Ona se snad bojí velké myšky :D. Já ji tedy nechápu ani trochu. Představte si, že Alex Míšovi potkana vzal, tak se Míša naštval a chytil sýkorku, s tou utekl a s kamarády se o ní tahali na dvoře, vyhrál Matýsek. Nakonec mu ji Růženka vzala a sýkorce udělala hrobeček. Škoda, že nemáme zahradu, kde bychom mohli, tedy já a ostatní kamarádky a kamarádi, volně běhat . Máme sice malý dvorek, jenže máme zlého souseda, který má na domě nízko komín a všechen štiplavý kouř je na dvoře a je ho plný baráček. Už nás všechny pálí očička a kašleme, Růženka nám vyplachuje očička a léči bylinkami. Když nikdo z člověků není doma, tak nám soused stříkne nebo hodí něco na dvůr a my pak blinkáme a je nám moc špatně :(Tak teď bez dozoru nemůžeme ani na dvůr, chjo. Jsem se nějak rozpovídal, Růženka neví, že jsem si tajně pustil počítač, tak se mějte hezky a zase někdy napíšu, Nějak mi vyhládlo, tak se jdu nabaštit. Váš Čičmundík
19. 10. 2015 09:10:08
Zprávičky z depozita U Růženky v Čáslavicích pro Vás bude sepisovat Dana Hajšlová. Budete tak stále v obraze :D.
19. 10. 2015 09:06:42
Zprávičky z depozita U Růženky:
Kočičky mají novou fontánku, zjistily, že je nejen na pití, ale i taky na hraní, náramně se v ní namáčejí pacinky a pozoruje se tekoucí voda :D, Čičmundík. pro jistotu, aby byl u fontánky první, si u ní ustlal a v tuto dobu, je 5.40, spokojeně spinká
15. 10. 2015 09:44:36
Lulu, Uhlíček, Mouřínek, Ludva a Zuzanka našli nový domov!!!!
Máme velkou radost! :D
9. 10. 2015 21:51:19
ZTRATIL SE KOCOUR
Dne 19. září se ztratil kocour. Naposledy byl viděn v Praze Letňanech v ulici Dudkova 62.
Bíločerný, vykastrovaný a očipovaný. Kolem krku měl šedivý proti bleší obojek se stříbrnými odrazkami. Je přibližně dva roky starý a slyší na jméno Venda.
Kocourek má čip, číslo čipu je 941000015690032, registrovaný na PSOZ.
V případě jakékoliv informace volejte:
tel.: 607 820 350 / 736 137 501
22. 9. 2015 15:09:08
16. 9. 2015 11:51:18
16. 9. 2015 11:27:13
8. 9. 2015 12:21:26
Přinášíme Vám hrůzný příběh kocourka Rickyho z depozita u Růženky. Kocourek má za sebou příšerné věci a zůstává k lidem nedůvěřivý, proto ho dáváme do virtuální adopce. POkud byste se kocourka rozholdli virtuálně adoptovat a přispět mu tak na péči, určitě se nám neváhejte ozvat a náš útulkový mail zachrankocku@centrum.cz, rádi Vám vystavíme dárkový certifikát o adopci, potvrzení pro daňové účely je samozřejmostí. Variabilní symbol Rickyho je 15005!
Rickyho příběh, napsala Růžena:
Příběh RICKYHO se zdá být neuvěřitelný, bohužel vše je více než reálné. Tenkrát jsem šla vynést odpadky a kousek od polelnice jsem zaslechla slabé naříkání, byla tma a bylo špatně vidět, vrátila jsem se tedy pro baterku. Když jsem se vrátila zahlédla jsem na zemi něco jako špinavý hadr, už jsem chtěla odejít, když jsem opět uslyšela zamňoukání a něco se tam hýbalo. Jednalo se o kocourka, který velmi páchnul i na dálku a zdálo se, že je úplně slepý. Jeho odchyt mi trval velmi dlouho než se to podařilo, teprve až ztratil sílu se bránit. Podle všeho byl evidentně zakopán zaživa, z očí jsem mu vyndavala mrtvé slimáky, snažila jsem se ho umýt, měl spálenou kůži na nožičkách, byl doslova kost a kůže, otřesné. Napadlo mne, že jediné co lze udělat je odvézt ho na veterinu a nechat ho co nejdříve uspat, aby se už více netrápil. Tu kůži jsem mu trochu natřela panthenolem, ale velmi opatrně, muselo ho to strašně bolet. On ale statečně držel a nevydal jediný hlásek, byl nesmírně statečný. Tak jsem se vzchopila a řekla si, že pokud vydržel tohle, vydrží bojovat i dál. Dával mi najevo, že chce bojovat a žít a vše společně zvládnout. Na veterině se ho štítili, chtěli ho okamžitě uspat, ale já jsem se nevzdávala. Vzala jsem ho k jiné veterinářce, doktorce Kalendové, která mu sice nedávala příliš naděje, ale zahájila léčbu. Bojovali jsme takto 3 měsíce, krůček po krůčku, měl zápal plic, silné začervení, průjem, bylo toho moc. Nakonec se ale stal z RICKYHO krásný kocourek, který si užívá plnými doušky každičký den, dává mi denně najevo svoji vděčnost a lásku. Bohužel k ostatním lidem zůstal velmi nedůvěřivý, má panický strach z lidí a možná nikdy toto trauma nepřekoná. To je důvod proč ho nelze umístit a mám ho nadále sama v péči. Posléze jsem se dozvěděla kdo zřejmě stojí za tímto otřesným činem, jeden ze sousedů, kterému vadí, že se chodí kočičky napít k němu do jezírka a on je zato řeže lopatou a potom je zakope. Jsem šťastná, že alespoň Rickymu se podařilo zachránit život a dát mu novou šanci.
8. 9. 2015 09:15:25
Kočičku Mášenku si dne 3/9 virtuálně adoptovala slečna Karolína Noskyová. Moc děkujeme!!!
8. 9. 2015 09:07:53
Moc děkujeme Veronice Křimské a celému spolku Lanzpodenco za darované polystyrenové boudičky pro naše kočičky!!!
7. 9. 2015 11:44:41
NOVÉ DEPOZITUM NAŠEHO SDRUŽENÍ V ČÁSLAVICÍCH U RŮŽENKY!!!
Ráda bych Vám tímto představila nové depozitum našeho sdružení v Čáslavicích, kde o kočičky pečuje hodná paní Růženka.
Růženka pro nás sepsala krátké povídání o tom, jak se vlastně k práci s kočičkami dostala, vše je doplněno i fotografiemi, tak si ji budete moci snáze představit. Komentáře u fotek jsou od Růženky.
Kočičky adopci popř. virtuální adopci budou doplněny do našeho systému a na naše webové stránky, kde budete nalézat důležité informace. Můžete také nahlédout na Růženky FB stránky, kde denně zveřejňuje povídání o kočičkách
https://www.facebook.com/ruzena.zarubova?fref=ts
Pokud byste chtěli Růžence finančně přispět, je tak možno učinit na náš útulkový účet č. 2800487370/2010 u Fio Banky, Do poznámky uvěďte prosím "pro Růženku" nebo "depozitum Čáslavice", abychom mohly platbu identifikovat. Veškeré příspěvky pro depozitum budou řádně předány a následně od Růženky vyúčtovány do našeho účetnictví. Pokud budete potřebovat potvrzení o daru, pak se neváhejte ozvat na náš útulkový mail zachrankocku@centrum.cz, který slouží i pro veškerou další komunikaci.
A teď to slíbené povídání:
Růžena Zárubová, nar. 31.8.1962
Pokusím se popsat jak jsem se dostala k pomoci kočičkám. Bydlela jsem 25 let v Třebíči v paneláku a doma měla jen své domácí kočičky. Když mi umřel tatínek, maminka to neunesla a její zdravotní stav se velmi zhoršil, následovaly mrtvice a došlo to až k demenci a bylo nutné se o ni postarat. Potřebovala denní procházky což nebylo v paneláku vůbec možné kvůli výtahu. Také jsem chtěla pro své kočičky více volnosti a přírody. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli jít bydlet na vesnici a koupit malou chalupu s dvorkem. Spousta lidí mě varovala, ale když jsem zahlédla chalupu č.111 řekla jsem si, že to číslo přinese štěstí. Bohužel opak byl pravdou. Netušila jsem jaké hrůzy mě tu čekají a především kolik zvířecího utrpení budu muset unést.
Nelze bohužel popsat příběhy všech kočiček za těch 5 let co tu žiji, ale pokusím se nastínit celkovou situaci. Vše je o naprosté nezodpovědnosti místních lidí vůči svým zvířatům. Nekontrolovaně množí, lidé vůbec nekastrují svá zvířata, nekrmí je, nedají jim ani napít, psi uvázaní na 1m řetězi, spousta utrpení všude kolem v různé podobě.
U mě vše začalo tím, že jsem si všimla v protější zahradě u prázdného domu slepého kocourka a začala mu tam nosit jídlo. V ten okamžik se začaly na jídlo stahovat další a další kočičky z ulice. Byly neskutečně hladové, zanedbané, mnohé v katastrofálním stavu. Bylo mi jich strašně líto. Začala jsem tyto kočičky postupně kastrovat, léčit a brát domů. Postupně jsem jim hledala nové domovy podle svého nejlepšího svědomí a vědomí. Lidé si toho po čase všimli a samozřejmě jim to vadilo. Místo toho, aby byli rádi, že někdo tyto kočičky léčí a kastruje. Podotýkám, že většina kočiček v tom nejhorším stavu přicházela zrovna od nich. Po čase to došlo tak daleko, že jim začalo vadit, že se kočky prochází po návsi, že se zde vůbec pohybují. Dokonce starosta vydal vyhlášku, že pokud projde zvíře po návsi bude za to pokuta 50000,-. Nemohla jsem to absolutně pochopit kde se v místních bere tolik nenávisti. Starosta dal tímto vyhlášením v podstatě nepřímý příkaz k hromadnému vybíjení či usmrcování. Zjistila jsem, že kočky hromadně otrávili, bylo to kolem 20 kočiček. Šla jsem jim dát jídlo a nacházela je chuděrky mrtvé, museli zemřít k krutých bolestech. Některé ještě žily, rychle jsem je tedy nanosila k sobě domů a okamžitě volala veterináře. Začal boj o jejich přežití. Trvalo to 3 měsíce než se mi podařilo z nich alespoň 10 zachránit, byly různě na kapačkách a pomalu se z toho dostávaly. Tu bolest, která mě svírala při pohledu na to nelze slovy vůbec popsat. Zavolala jsem Ligu na ochranu zvířat, policii, vše co bylo potřeba, aby místní pochopili, že taková krutost nesmí zůstat bez potrestání a že je to nehumánní. Bohužel výsledkem bylo pouze to, že se u zvířat prokázala skutečně otrava, ale dále se to neřešilo. Jak to bývá v našem státě zvykem. Podařilo se mi zachránit toho slepého kocourka z prázdné zahrady, ostatní mi umíraly v náručí, i malá koťátka…..nedokážu o tom moc psát, když se k tomu vracím mám skutečně pocit, že se zblázním. Bohužel než jsem se z toho všeho stačila vzpamatovat, rozhodli se místní pomstít se mi za to, že jsem si dovolila bránit nevinná zvířata a bojovat za ně. Starosta rozhodl vystavit kanalizaci a hlavní skládku těsně před mým domem. Rok a půl neskutečného kraválu a otřesů. Ráno navezli drť a následně ji rozváželi po vesnici. Od ráno do večera jen bagry a buldozery. Prach se valil přímo do oken a do dvora. Volala jsem na hygienu, ti mi potvrdili, že tohle možné není. Do toho dostala maminka další mrtvici a zůstala téměř nehybná. To začalo teprve pravé peklo, nejen nás, ale také pro kočičky, které byly k smrti vyděšené. Ta bezmoc byla šílená, nemohla jsem jim nijak pomoci ten strach překonat, nevěděly co se kolem děje. Bohužel slepý kocourek, kterého jsem zachránila z prázdné zahrady, ty otřesy a hluk nezvládl, selhalo mu srdíčko a umřel. Když jsem si někomu ve vesnici postěžovala, sklidila jsem jen výsměch. Ta lidská lhostejnost a zlost neměla mezí. I finanční škoda se vyšplhala do velkých rozměrů, spálená televize, počítač, vše kde byla elektrika, dokonce i klimatizace v autě. Manžel chodil jen na noční, v podstatě se rok nevyspal, v tom kraválu to přes den nebylo vůbec možné. Skončil také v nemocnici s angínou pektoris. I přesto dodnes chodí do práce, abychom vůbec nějak uživili kočenky, všechny ty, které se podařilo zachránit a některé mé původní. Já jsem také nemohla vůbec dýchat, spát v tom nešlo, kočenky to samé, neustále jsme jezdili na veterinu, snažili se jim nějak pomoci. Všechny měly zasažené dýchací cesty a oči z toho prachu. Po roce a půl konečně ten kravál ustal, práce skončily, ale na mě vše dopadlo, péče o kočičky i maminku a zkolabovala jsem. Nedokázala jsem se již o téměř nehybnou maminku déle starat a zařídila ji pobyt v domově důchodců. Bylo to přes známou, naštěstí je tam o ni moc dobře postaráno a mohu ji navštěvovat.
Kočičky se ale i po tom všem ke mně stahují nadále, oni moc dobře vycítí kde je bezpečno a kde najdou lásku. Lidé se bohužel nijak nezměnili, stále množí a nekastrují. Já jsem to přijala jako svůj osud, starat se o tyto kočičky, kastrovat je a hledat jim nový domov. Bohužel ale nejsem schopna toto vše s manželem zvládnout, především po finanční stránce. Nevadí mi dřina, tvrdá práce a pro ty chlupáčky to dělám moc ráda, jsou jedinečné, máme jak kočičky tak i dva zachráněné pejsky, ale sami bez pomoci to nezvládneme.
Dnes už vím, že život v paneláku byl paradoxně šťastnější a já to ani nevěděla. Asi mi život v této vesnici měl ukázat jaká je realita. Na vše o čem píši v příběhu mám důkazy či doklady, papíry, to není až tak důležité. Důležité je hlavně to, že jen díky lidské lhostejnosti a krutosti zemřelo tolik nevinných krásných zvířat a děje se to stále.
Naše chalupa
Zde krmím kočičky
Jedna ze zachráněných otrávených kočiček Nastěnka po složité léčbě
Nastěnka v novém domově
Papunka – koťátko zachráněné před otravou.
Papunky sourozenci bohužel takové štěstí neměli a nepřežili.
Maxíček – další otrávený, který naštěstí přežil, ale má trvalé následky
Můj milovaný domácí kocourek – nepřežil, hodili otravu i do dvora.
7. 9. 2015 11:44:38
Moc děkujeme organizátorům Snu zvířat 2015 za pozvání na báječnou akci a amozřejmě všem návštěvníkům za to, že dorazili podpořit opuštěné kočičky a pejsky.
Sice nás všechny trošinku potrápil déšť a větřík, ale atmosféra byla jako každý rok úžasná !!!
Moc díky také zadlbabanec a další dárečky pro naše svěřence a už radostně vyhlížíme další ročník!!!
7. 9. 2015 11:41:04
EDIT 8/9/15 kOCOUREK SE NAŠEL, MOC DÍKY VŠEM ZA ŠÍŘENÍ INFORMACE!!!
ZTRACENÝ KOCOUREK PRAHA MODŘANY!!!
Dvouletý nekastrovaný kocour plemene mainská mývalí. Slyší na jméno Miku ( Mikulášek ). Je plachý, nikdy nebyl venku. Vypadnul z balkonu
a tak může být zraněný. Paní nabízí fin. odměnu. Miku se ztratil v ulici Mádrova, Praha 12, Modřany. Tel. číslo : 739 001 253.
Foto je pouze ilustrační, nevím jaké má zbarvení, jen pro přiblížení jak vypadá mainka.. V šeru může vypadat klidně jako liška, i s ocasem jsou skoro metr dlouhé, vážit může i 10 kg.
28. 8. 2015 14:00:55
Tak a největší bomba letošního roku, s tím se prostě musíme pořádně pochlubit, protože něco tak úžasného se jen tak nepovede - nový SPOLEČNÝ !!!!! domov našli čtyři úžasní sourozenci Kulíšek, Luciánek, Sofinka a Jůlinka. Mají se prostě báječně a nej a polečnost jim dělá mimo jiné kocourek Jonášek původně také od nás. Už jsme se u kočenek byly se Zdenčou podívat na návštěvě a je to prostě kočičí ráj!!!!!
27. 7. 2015 12:28:02
Bohužel přinášíme i smutné zprávy.
Po dlouhém boji s vážnou nemocí jsme museli nechat odejít za duhový most naší hvězdičku Mindičku. Je strašně těžké cokoliv napsat. Mindička byla báječná kočička, naprostý andílek a moc nám všem chybí, pevně věříme, že už je teď na krásném místě a dává pozor na všechny své kočičí kamarády.
Opustila nás teké kočička Šedulka, která se k nám do péče dostala po smrti naší kolegyně Evy Kopáčové. Šedulka byla již velmi stará kočenka, ráda odpočívala na sluníčku a baštila. Zemřela klidně ve spánku ve svém oblíbeném pelíšku.
Mindičko, Šedulko, nikdy nezapomeneme!!!
27. 7. 2015 11:54:47
Helenka, Péťa, Lízinka a Michalka našli nový domov!!! Fotečky z nových domovů budeme postupně přidávat. Máme velikou radost!!!!
27. 7. 2015 11:53:50
Jůlinka a Kulíšek jsou vážně zamluveni!
17. 6. 2015 09:27:40
Dnes začíná na FB stránkách "Dobré misky" úžasná aukce na pomoc zvířátkům v útulcích, které se účastní i naše sdružení. Neváhejte nahlédnout na stránky, vybrat si nějakou tu krásnou věc a pusťte se do dražení. Moc děkujeme všem, kteří se zúčastní a pomohou nám tak vydělat nějaké korunky pro naše kočičky!!! Velký díky také organizátorům za to, že nás přizvali do této krásné akce!
https://www.facebook.com/dobramiska
17. 6. 2015 09:25:05
Děkujeme mnohokrát firmě Accenture za darování koberců a slečně Macounové za velikou pomoc při organizování převzetí a vůbec celé akce! Moc díky!!!
8. 6. 2015 12:13:54
Dne 13. a 14. 12. 2015 se na Karlštějně v areálu Muzea Betlémů koná Umísťovací výstava opuštěných kočiček, tak učitě nezapoměňte dorazit!!!!
26. 5. 2015 11:32:14
Dokončujeme všechny administrativní záležitosti v souvislosti s jarním kolem Kočičího přání, některé balíčky již dorazily, další zatím čekáme a budeme zadávat fotky, takže k Vám, našim milým dárcům brzy dorazí, pevně věříme, že se budou líbit!
Prosíme všechny, kteří mají zájem o potvrzení o daru, aby se nám ozvali mailíkem, těm, kteří tak již učinili budeme potvrzení posílat do konce tohoto týdne.
14. 5. 2015 09:58:53
Mnohokrát děkujeme paní Zuzaně Stupkové za darované masíčko a slečně Lence Bielčíkové za opětovné vytištění materiálů o kočičkách, moc díky!!!!
14. 5. 2015 09:58:41
Adélka našla nový domov!!!
14. 5. 2015 09:52:50
Růženka z Čakovic našla nový domov, fotečky naleznete v kolonce " Z nových domovů"!
22. 4. 2015 11:24:49
Představujeme Vám úžasnou krásku Helenku.
Helenka je nádherná kočička, je to taková "éterická bytost". Je hodná, milá a mazlivá, prostě báječná kočička.
Nechybělo však málo a tato milá kočenka už nemusela být mezi živými.
Helenka se k nám dostala již březí, přestože je jí jen nějakých 6-7 měsíců. Kočičky jsou, bohužel schopny zabřeznou už třeba v pěti měsících, není to nic neobvyklého, proto je opravdu zásadní nechat kočičku zavčasu kastrovat, žádné čekání do jednoho roku, tím spíše má-li kočenka přístup ven, zde je nezbytné být opravdu obezřetný a kastrovat co nejdříve.
Helenka byla při příjmu a kontrole dle pana doktora v limitu pro kastraci a proto ji podstoupila. Při zákroku bylo zjištěno, že by kočička porod zcela jistě nepřežila, plody měla zaklíněné a nedokázala by porodit, umírala by ve velkých bolestech velmi dlouhou dobu. Měla velké štěstí. Není to, bohužel, zdaleka ojedinělý případ, naopak se tyto případy objevují čím dál více - mladé kočičky neschopné porodit, kočičky s mrtvými plody v bříšku, samovolné potraty.... :( Prosím, buďte důslední v kastracích svých kočiček, mluvte s lidmi ve Vašem okolí o kastracích, šiřte informace o tom, jak špatně kočičky a koťátka končí, když se nekastruje, jak umírají osaměle v bolestech mnohdy i hodiny a dny, já vím, že je to pořád dokola a je to náročné, ale má to smysl!!!!!
POkud byste chtěli nabídnout Helence nový domov, pak se nám neváhejte ozvat na tel. č. 732 145 527, Helenka už se moc těší!!!
15. 4. 2015 12:04:39
Bohužel se hlásím s velmi smutnou zprávou. Malinkou Zuzanku jsme museli nechat pokojně odejít za duhový most.
Zuzanka se navzdory vší péči - léky, infuze, krmení, nelepšila, naopak, její stav se stále zhoršoval. Selhávaly jí ledviny, nastupovaly již i nervové projevy - třes hlavičkou, křeče, proto pan doktor doporučil nechat kočičku odejít, aby se nadále netrápila.
Je nám to strašně líto, každý takovýto případ vás vždy srazí na kolena, Zuzanka byla malinká, nic pěkného v životě nestihla poznat a to je zdrcující myšlenka, byla příliš dlouho venku ve špatném stavu, aby se jí dalo pomoci. Jediné, co nás hřeje u srdce je, že odešla v klid a bezbolestně, což rozhodně není málo, pokud by Zuzanka nebyla nálezci zachráněná, tak by umírala sama, trpěla by až dokonce, kočičky mohou takto trpět i několik dní, pomalu se dusí, mají bolesti ,křeče.... proto má vždy smysl zvířátku pomoci a nezavírat před ním oči, i když by to třeba měla být jen tato, poslední pomoc.
Zuzanko, věříme, že už ti je lépe a moc nás bolí, že jsme ti nemohli více pomoci, že jsi se nedočkala lepšího života, budeme nadále dělat vše, co je v našich silách, aby co nejméně kočiček muselo toto prožívat.
Moc děkujeme všem, kteří na Zuzanku mysleli, kteří jí drželi palce a kteří byli tak hodní a poslali korunky na její léčbu, moc nás mrzí, že jsem nemohli dělat více....
13. 4. 2015 22:14:12
Včerejší akutní příjem - malinká kočenka Zuzanka ve vážném stavu. Fotky jen pro silné povahy.
Drobounkou kočičku k nám včera přivezli nálezci, kteří ji objevili schovanou u odpadní roury ve vážném stavu. Nálezcům patří velké poděkování, že nebyli k osudu kočičky lhostejní a rychle reagovali a kočenku odchytili.
Kočička dostala jméno Zuzanka, je to kostřička potažená kůží. Její stav je vážný - má velice špatné výsledky krevních testů, očíčka, ouška a tlamičku poznamenané dlouhodobými zánětlivými procesy. Tělíčko je silně zablešeno a plné klíšťat, kočenka je krmena, je napojena na infuzi, dostala všechny potřebné léky a nezbvývá než čekat, zda její tělíčko dokáže zabojovat, držte jí, prosím, všechny palce, bude to moc potřebovat.
Zuzanka je zcela ochočená, moc milá a mazlivá, jedná se tedy zjevně o další oběť nezodpovědného přístupu ke zvířatům. Kočička je zvyklá na lidskou ruku, krásně přede a tulí se k člověku, je velmi pravděpodobné, že je to další namnožené koťátko, kterého se někdo nezodpovědný, kdo nenechal svou kočičku vykastrovat, následně zbavil, bohužel se s těmito případy setkáváme velmi často.
prosím, přistupujte zodpovědně ke svým kočičkám, nechte je vykastrovat, ať se nekontrolovaně nemnoží a nekončí pak tímto způsobem. Pokuste se působit např.na své sousedy, pokud víte, že je to jejich případ. Pokud víte o nějaké lokalitě bezprizorních kočiček, pokuste se v tomto angažovat, rádi vypomůžeme s kastracemi, kapacity všech útutlků jsou omezené a je potřeba pracovat v terénu, přímo u zdroje, všichni máme možnost něco dělat a pomoci tak kočičkám. Moc děkujeme a myslete, prosím, na Zuzanku.
3. 4. 2015 11:25:40
Tak a teď ta největší bomba :D Máme krásné kočičí logo, které pro nás navrhl pan Jan Mikulec. Patří mu veliké poděkování, za jeho úžasné nápady a čas, logo pro nás navrhl a poskytl nám ho k užívání zcela zdarma, za což mu strašně moc děkujeme. Jak se Vám logo líbí? Další práci autora našeho úžasného loga naleznete na www.jan-mikulec.cz , takže se na něj určitě neváhejte obrátit, nápady má prostě dokonalé!!!! :)Logo je zatím k vidění na FB, nějak se mi nedaří ho sem vložit :D Ta technika :D Naše šikovná admínka Luss ho sem brzy odborně vloží, tak zatím kdyžtak neváhejte juknout na FB.