30. 4. 2022 19:52:40
Černá kolekce z Jílového.
30. 4. 2022 19:45:25
Vzpomínka na pejska Jeníčka.
V
30. 4. 2022 09:02:50
VELKÉ PODĚKOVÁNÍ !!!
Touto cestou chceme z celého srdce moc poděkovat p. Jardovi ze Psár za papání pro naše kočičky. Moc si toho vážíme.
30. 4. 2022 08:59:45
Svítí, svítí slunce nad Barbuškou
30. 4. 2022 08:57:52
Slavný lovec Pampalini.
Vzpomínka na úžasného kocourka Vydrýska
30. 4. 2022 08:56:39
Noční vidění - Čendova optika
27. 4. 2022 20:46:10
UŽ SE TO BLÍŽÍ
27. 4. 2022 20:44:38
Pěkný pozdrav z nového domova nám poslali Bratři v triku
26. 4. 2022 21:33:06
POZDRAV OD KOCOURKA PÉŤI !!!
Pozdrav z nového domova nám poslal kocourek Péťa, kde se má již dlouho báječně. Děkujeme za úžasný domov a lásku.
25. 4. 2022 20:16:14
Jarní bumbrdlíci z Jílového
GV
24. 4. 2022 13:04:59
Milá vzpomínka na kočičku Kristýnku.
Důsledná průkopnice našeho útuku. Kočička s něžnou tváří a pevným postojem.
23. 4. 2022 21:30:14
Sobotní odpočinek v Jílovém u Prahy
22. 4. 2022 20:25:52
POZDRAV Z NOVÉHO DOMOVA !!!
Krásný pozdrav z nového domova nám poslala kočička Bibinka a Emi,kde se májí opravdu báječně. Děkujeme.
21. 4. 2022 19:03:51
21. 4. 2022 19:01:54
Kde se vzaly černé kočky
Černé kočky. Opomíjené, opovrhované, vždy jsou až poslední v řadě a často se na ně ani nedostane. Lidská hloupost a pověrčivost je dokonce ustanovila jako symbol smůly. Ba, mnoho řidičů, když jim černá kočka přes cestu přeběhne, v duchu si odplivne a do konce cesty se s mrazením v zádech potýká.
Avšak víme, jak černé kočky vůbec vznikly? Nu, bylo tomu tak. Kdysi dávno, před mnoha staletími, nebylo černých koček. Kožíšky měly nejčastěji zářivě bílé, i jiných barev bylo možno viděti, jen černou kočku jste, tehdy, zahlédnout nemohli.
V té době žil jeden člověk, pokud jej lze takto nazývati a člověk ten byl zlý, zlý až do morku kostí, nebylo snad hříchu, kterého by nespáchal, bohu se rouhal a na bližního svého nejednou ruku vztáhnul. Jen zisk jej zajímal a pro jeho dosažení neštítil se ničeho, ba ani vraždy. Nikdo v jeho blízkosti nevydržel, pro povahu prchlivou a chování násilnické, i jeho nejbližší rodina se od něj odvrátila a on sám zůstal.
Jak léta plynula a těžce doléhala na jeho bedra, on samotu svou i tíživost svých skutků pocítil. Ale nedalo se již dělat ničeho, neboť ozvěna jeho činů se rozléhala krajem a nikdo s ním nic míti nechtěl.
Až z rána jednoho dne, otevřel dveře svého příbytku a uzřel na svém prahu malou bílou kočičku. Nejprve zdvihnul ruku, aby ji vyhnal od domu, ale okamžitě ruku spustil, neboť letitá samota do něj ihned vbodla svůj osten. Nepozval bílou kočku dále, natolik se jeho povaha nezměnila, nebránil jí však ve vstupu a jen zamračeně sledoval, jak vešla dovnitř a sama si našla místo u krbu.
Od té doby se od něj neodloučila, po jeho boku sedávala, v noci jej kožíškem svým zahřívala a on na ni nedal dopustit, ba lepší jídlo než sobě, jí podával a veškerou láskou, které byl schopen, ji zahrnoval.
Další roky uplynuly a čas onoho člověka se naplnil. Jednoho večera rozdělal oheň v krbu, náhle jej zachvátila slabost ohromná a on věděl, že je konec. Tak tak se k posteli dovlekl, do ní ulehl a již neměl sílu k ničemu. Sledoval, jak mihotavé plameny kreslí stíny na stropě světnice a vzpomínal na všechny zlé činy, jichž se dopustil. Veliká úzkost na něj padla, neboť věděl, že mu nebude dovoleno překročit duhový most do nebe a bude navěky odsouzen do temnoty. Neboť jeho duše byla černá, černá jako uhel a taková na duhový most nepatří.
Najednou ucítil, jak na postel vyskočila jeho bílá kočička. Tentokrát se však nestočila, vedle něj, do klubíčka, jako tomu bylo jindy. Vylezla mu na prsa a zahleděla se mu do očí, tak hluboko, jako by do samé duše nahlížela. Náhle onen muž pocítil, že již nemá obavu o sebe a svůj osud, že již mu jen záleží na onom čtyřnohém tvorovi, jenž mu útěchu přináší. Z posledních sil zvednul ruku a pohladil bílou kočičku po zádech. Ta jen hlavičkou pokývla, snad protože byla spokojena s tím, co vidí a začala přísti.
Předení bylo čím dal hlasitější a onen člověk se začal ztrácet v hlubokých kočičích očích. Náhle cítil úlevu, tak jak jeden zlý čin po druhém se odlupuje z jeho duše. A tak jak jeho duše jasněla, bílý kožíšek kočky temněl, neboť i když se rozhodla převzít na sebe černé břemeno duše svého pána, nemohlo to ušpinit její duši – jen její podobu.
Jakmile poslední černá skvrna z duše pána zmizela, kočky kožíšek byl černý jako nejhlubší noc, on zavřel oči a v poklidu odešel na duhový most, kde slíbil, že na svou černou kočku počká – a svůj slib také dodržel.
Za dva dny se přišli podívat lidé z okolí podívat, co se děje, neboť v domě toho člověka se nesvítilo, netopilo a ani jeho samého nebylo nikde vidět. Když vešli do světnice domu, ustrnuli v leknutí – viděli tvora, jenž kočku připomínal, ale jeho barva byla černá jako samo peklo. Mysleli tedy, že se jedná o ďábla, jenž si pro duši onoho nešťastníka přišel. I zvedli kameny a klacky, každý popadnul, co mu pod ruku přišlo a černou kočičku vyhnali.
Tak černé kočičky bloudí krajem a jen málokdy najdou domov, možná jako trest za to, že se ta první protivila osudu a svého pána před nejhorším trestem uchránila. A jen někdy, když se černá kočka podívá do zrcadla, nebo na klidnou vodní hladinu, vidí samu sebe v té čisté, bílé podobě, jako tomu bývalo kdysi.
Pokud uvidíte černou kočičku, nebojte se jí poskytnout domov, nebo ji nakrmit. Není to symbol smůly, není to čarodějnická kočka, ani ďáblovo plémě. Jen to jen kočka, která se kdysi, ve své laskavosti, rozhodla převzít na bedra hříchy svého pána. A kdo ví, možná to udělá, v případě potřeby, znovu...
20. 4. 2022 20:23:41
POZDRAV OD KOČIČKY ADÉLKY
Pozdrav z nového domova nám poslala kočička Adélka, kde se má báječně. Děkujeme za úžasný domov a lásku.
19. 4. 2022 17:09:23
Matýskovo ukotvení.
18. 4. 2022 16:33:42
Mišínek a její kámošky zdraví do Jílového. Teto Zdeno, víš že mi už je 15 let a už víc jak 14 mám své doma?
18. 4. 2022 15:39:01
Krásný pozdrav z nového domova poslala kočička Phoebe.
18. 4. 2022 15:36:22
Krásné Velikonoce
15. 4. 2022 23:09:42
VELIKONOČNÍ PŘÁNÍ
Všem kočičákům (hlavně Zdeničce) krásné svátky přejí Lucinka a Julinka.
15. 4. 2022 23:08:31
Požehnané Velikonoce přejí chlupáčci z Jílového
14. 4. 2022 17:51:09
ZELENÝ ČTVRTEK – úryvek z knihy Babička
Na Květnou neděli ráno běžela Barunka k řece natrhat kočiček, ony vždy již kvetly, „jak by věděly, že jich na ten den třeba“, myslilo si děvče. Když šla s babičkou do kostela na hrubou, nesly si jich každá hrst k svěcení. Na Škaredou středu, když dopředla babička svůj úkol a kolovrat vynášela na půdu, volala Adélka: „Oh je, už jde kolovrat na půdu, babička bude příst na vřetánko!“ — „Až dá-li Pánbůh do zimy, pak ho zase sneseme,“ povídala jí babička.
Na Zelený čtvrtek věděly děti, že nebudou snídat nic jiného než jidášky s medem. Na Starém bělidle nebylo včel, ale pan otec poslal vždy plášť medu, když přehlížel. Pan otec byl včelař a měl mnoho úlů, slíbil také Proškové, až se mu podaří roj, že dostanou, poněvadž nejednou slyšel od babičky, že by si ničeho nepřála u toho stavení než úl, že je veselo člověku, když vidí ty včeličky celý den lítat z úlu do úlu a pilně pracovat.
14. 4. 2022 17:47:44
Úžasně krásná fotka
12. 4. 2022 16:59:42
10. 4. 2022 10:49:05
Ve znamení lásky
Spokojené kočičky u Janičky a Jindřicha
9. 4. 2022 16:41:32
Máte chvilku na to, abyste si vzali vše, co je ve vašem životě nejcennější. Máte chvilku, protože musíte utéct z rozbombardovaného a ostřeleného města.
Tuhle fotku nepochopí chlapi, kteří jsou schopni v lese přivázat psa ke stromu. Tato fotka nepochopí maminka, která je schopná dát psa na olx, protože se z ní vyklubal nevhodný dárek k přijímání pro jejího milovaného syna. Tuhle fotku nepochopí pár, který je schopen dát kočku do útulku, protože jejich prázdninové plány jsou důležitější.
Protože neopouštíš přátele!!!
8. 4. 2022 19:21:06
Páteční úsměv
7. 4. 2022 20:41:08
7. 4. 2022 20:37:17
VELKÉ PODĚKOVÁNÍ !!!
Naši milí kočičí přátelé touto cestou Vám chceme z celého srdce moc poděkovat za účast v naší aukci pro náš útulek. Jste skvělí. Velmi si toho vážíme. Zde dokládáme učtenky.
Pomáhají nám:
Copyright © 2014 Lucie Přidalová